Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pokud se chcete dozvědět něco blíže, napište: zdja@volny.cz  
fotky najdete zde

 

Peru + kousek Bolívie

 
 
Jak se tam dostat

Mezi Prahou a Jižní Amerikou není přímé letecké spojení, je nutno vždy přestupovat. Přímé spojení mezi Evropou a Peru je nabízeno společností KLM přes Amsterdam nebo Iberia přes Madrid. Alternativně lze cestovat s přestupem v USA, což je však výhodné jen pro osoby mající vízum USA. Spojené státy totiž vyžadují vízum i při přestupu, takže se takový přestup může prodražit (vízum do USA stojí cca 2 tis. Kč). Alternativně lze zvolit cestu s přestupem v Mexiku, Venezuele nebo Kolumbii, tato cesta však vyjde obvykle dráž. My jsme zvolili pro cestu tam let s KLM přes Amsterdam a pro cestu zpět společnost Aeromexico přes Mexico city (volný den) a Madrid. Cesta tam však nakonec díky nepříznivým okolnostem (viz dále) proběhla zcela jinak, letěli jsme přes Paříž a Santiago de Chile. Tato cesta však není jinak příliš obvyklá.

 
Bezpečnostní situace

Oblast Peru a především Bolívie patří k oblastem s vysokou mírou obecné kriminality a tomuto byste měli přizpůsobit své chování, pakliže se chcete vrátit domů živí a zdraví. Gerilové skupiny již naštěstí téměř neoperují, takže nebezpečí spočívá především v krádežích, výjimečně i loupežích. Vyšší míra rizika je ve větších městech, a to především po soumraku. Pozor po soumraku na neregistrované taxi v Limě a La Pazu, bylo zde hlášeno několik únosů s cíle uloupení. Taxikáři údajně také spolupracují s kriminálními skupinami.

Pozitivní, obzvláště ve městech, je přítomnost policejních složek, kteří se starají o pořádek a bezpečnost. Neměli byste se však sami pohybovat na osamělá místa, kde hrozí riziko oloupení. Pokud se chcete vypravit na takové výlety, neberte si s sebou mimo jídla a pití žádné věci. Dokonce i samotný fotoaparát bývá vítanou kořistí lupičů, nevystavujte ho příliš okatě.
Nedoporučuje se navštěvovat chudinské čtvrtě měst, a to ani ve dne. Prostě nechoďte do míst, kam byste ani u nás nešli. Obecně omezte pohyb za tmy na minimum a pokud chcete obdivovat noční život, jděte bez dokladů a s minimem financí. Musíte si také zvyknout na to, že mezi „tmavými“ se jen tak nezamaskujete a budete středem pozornosti. I sebeopálenější běloch bude stále „gringo“. Dávejte si pozor na svoje věci. Pokud máte zavazadla na střeše autobusu, dávejte pozor, aby si je někdo na zastávce „nespletl“ se svými.
Možná si řeknete, že do takových zemí raději nepojedete, ale o tom to není. Není cílem vás odradit, při troše opatrnosti a ostražitosti se vám nic nestane. Jde je spíše o to upozornit na možná nebezpečí a poradit, jak se jim vyhnout. Při své cestě se většinou setkáte s milými lidmi, kteří se vám budou snažit pomoci. Buďte opatrní, ale zbytečně se ničeho neobávejte. Nám se po cestě nic nestalo a žádné extrémní nebezpečí jsme ani necítili.

Pokud se vám ale přece jen něco stane, kontaktujete místní policii a případně náš zastupitelský úřad, který je v Limě. Bolívie spadá pod Peru, v La Pazu je český konzulát, který vám pomůže.

 

 
Očkování, zdravotní rizika

Tyto země patří k zemím s nízkou hygienickou úrovní. Proto je třeba dodržovat základní hygienická pravidla. Umývat si ruce, omývat zeleninu před jídlem…. však to znáte. Voda z vodovodu pitná není, takže to raději to nezkoušejte, za případné žaludeční potíže to rozhodně nestojí. Mnoho cestovatelů trpí při cestě do výše položených oblastí také výškovou nemocí, která se projevuje nevolností a bolestí hlavy. Jako prevence je třeba pozvolná aklimatizace, pomáhá také čaj z koky. V případě, že vás tato nemoc postihne, měli byste se hlavně šetřit, bolesti by měly sami po pár dnech odezní.

Z očkování doporučuji minimálně Žloutenku A a Žlutou zimnici. Žlutá zimnice se může stát i nutností, neboť doklad o očkování po vás mohou vyžadovat v každé zemi, kam z těchto států pojedete, dokonce i při návratu domů. Rozhodně se pojistěte proti léčebným výlohám.
Měli jsme tu čest (nebo smůlu) vyzkoušet i zdravotnickou péči v Peru. Návštěva doktora v Peru nás ale příjemně překvapila. Na vyšetření bylo jen humorné, že doktorka svítila do krku baterkou, ale jinak vše v pohodě. Jednalo se o státní zařízení, vyšetření bylo zcela zdarma a za léky jsme zaplatili na místě pouhých 55 Kč (antibiotika a léky proti bolení hlavy.).
           
 

Ceny

V Peru i Bolívii je pro nás poměrně levně. Teda pokud nepotřebujete pěti-hvězdičkový hotel a stravu v nóbl restauracích, kterých zde stejně není moc. Obecně se cenová úroveň pohybuje v Peru na 30-50% cenové hladiny v ČR, v Bolívii je ještě o něco levněji. Všechny ceny jsou smluvní a to doslovně. Smlouvá se naprosto všude, pokud není na zboží nebo regálu cena.

Co je však ve srovnání s ostatním drahé, je oblast Cuzca a především Machupiccu. Jsou si patrně vědomi, že když už sem někdo přijel je mu jedno kolik za tuto návštěvu zaplatí. Uplatňují zde také princip dvojích cen, pro cizince samozřejmě mnohonásobně dražší. Za vstup na Machu Piccu tak zaplatíte 132 Solů, za vlak ze Ollantaytambo do Aguas Calientes (2 hodiny) 62 USD (tam i zpět) a pokud se nebudete chtít trmácet 2 hodiny na kopec na MachuPiccu tak jedna cesta je za dalších 6 USD.
 
Příklad cen:
cesta autobusem         1 km cca 0,30-0,50 Kč
ubytování pro dva      13-40 Solů, 40-60 Bol
jídlo                            ceny asi poloviční, menu v restauraci od 3 Sol, 10 Bol
voda                           2l = 1,5 Sol, 7 Bol
ovoce                          levnější než u nás
pohled do ČR             5 Solu z Peru
 

Pošta a internet

Ač jsou tyto země považovány za rozvojové, připojení k internetu zde není žádný problém, internetových kaváren je všude dost. Cena je opravdu symbolická od 1 Sol/hod, takže můžete surfovat dosytosti.

Poslat pohled není žádný problém. Hledat poštu je zbytečné, známku na pohled koupíte většinou tam, kde pohled a najdete zde i schránku, kam pohled hodit. Pohled do ČR jde asi 2- 3 týdny.
 

Výměna peněz

Výměna peněz není žádný problém, nejčastěji jsou přijímány jsou americké dolary, poměrně rozšířená jsou i eura. Peníze se nejlépe vyměňují v oficiálních pouličních směnárnách, které jsou rychlé, mají dlouhou otevírací dobu a dobré kurzy. Banky nejsou pro své zdlouhavé procedury příliš efektivní.

Na ulicích se také pohybují směnárníci, kteří vám rádi peníze vymění. Při této volbě buďte ale opatrní, občas se vyskytnou podvodná jednání. Směnárníci se dělí na oficiální (mají většinou žluté vesty) a neoficiální (bez licence-zvláště na ty pozor). Je také možné vybírat peníze z bankomatů, které jsou poměrně rozšířené.
Při výměně se snažte dostat bankovky nižších nominálních hodnot (tak max. 50 solů), větší se pak obtížně rozměňují. Neustále mějte u sebe nějaké drobné mince, někteří pouliční prodejci nemívají peníze na vrácení.
Dávejte si pozor na falešné peníze, je jich v oběhu docela hodně. I když se někdy těžko poznávají, zkontrolujte zda je na nich vodoznak a zda se při mírném škubnutí nerozpadnou. V oběhu jsou dokonce falzifikáty drobných kovových mincí, ale jejich pravost nemáte šanci poznat (a vzhledem k jejich hodnotě to asi ani nemá cenu)

 

Doprava

K největším zážitků je cestování veřejnou dopravou, kterou zde zajišťují téměř výhradně autobusy a mikrobusy. Veřejná dopravy je díky absenci individuální poměrně dobře rozšířená, stále něco jede. Dokonce i na ta nejodlehlejší místa je spojení aspoň několikrát denně. Kvalita vozidel je velmi rozdílná, od starých rozhrkaných vozidel až po moderní pohodlné autobusy. Na delší vzdálenosti doporučuji nákup jízdenek s předstihem, zvláště v sezóně.

Městská doprava je kapitola sama pro sebe. Vozidla jsou přeplnění a vyznat se v tom, co kam jede, je trošku umění. Je však velmi levná (cca 0,5-1,2 Sol). Vždy vám s orientací i s nástupem někdo pomůže. A pokud se vám vozidlo zdá plné, vždy se tam ještě někdo vejde.

Jediná fungující železnice v Peru vede z Puna do Cuzca a z Cuzca na Machupiccu (Aguas Calientes). Ostatní železnice byly zrušeny jsou zde provozovány jen příležitostní jízdy na objednávku.

Zajímavá by mohla jízda vlakem z Cuzca do Puna, ale jedna vlakem stojí 143 USD (jedním směrem). V porovnání s autobusem, který stojí jen 20 solů, se jedná o atrakci, kterou si může dovolit jen někdo. Pokud byste přece jen chtěli jet, vlak vyjíždí z obou stran čtyřikrát týdně vždy v osm hodin ráno a cesta trvá 10 hodin (autobus to zvládne za šest hodin.). Trať vede z velké části kolem silnice.
Trať z Cuzca do Aguas Calientes (Machupiccu) je hojně využívána turisty a na cestu se denně vypravuje několik vlaků. Jednosměrné jízdné stojí z Cuzca 43 – 140 USD (dle vlaku), cesta trvá 3-4 hodiny. Nejlevněji se na Aguas Calientes dostanete z města Ollantaytambo, který je asi na půl cesty. Sem se dostanete autobusem, dále už vede jen železnice. Jízdné nejlevnějším vlakem (odjíždí v 19 hodin) stojí 31 USD a cesta trvá 1,5-2 hodiny.
            Pokud nemáte ve městech rádi veřejnou dopravu, můžete využít taxi. Cenu musíte vždy domluvit předem a hlavně smlouvat. Pro informaci, oficiální taxi z letiště v Limě do centra přijde asi na 35 Solů (o kus dále za letištěm asi polovic, autobus nebo minibus 1,2 Solů). Za cestu ve městě byste neměli zaplatit více než 5 Solů. V Cuzcu stojí běžná jízda v centru 2 Soly, na autobusový terminál nebo letiště 5 Solů (minibus 0,70 Solů). V Bolívii po cestě v centru zaplatíte 8-10 Bol.
 
 
Vstupní formality, víza
 
Do žádné ze zemí, kterou jsme navštívili, není potřeba pro občany České Republiky vízum. Vstup do země je však spojen s určitými formalitami:
 
Peru
Pro vstup do země stačí platný cestovní pas a vyplnit turistickou kartu, kterou odevzdáte při výstupu. Žádné další poplatky či úplatky. Při odletu ze země se platí na letišti odletová taxa 30,25 USD.
 
Bolívie
Pro vstup do země stačí platný cestovní pas a vyplnit turistickou kartu, kterou odevzdáte při výstupu. Žádné další poplatky či úplatky.
 
Chile
Pro vstup do země stačí platný cestovní pas a vyplnit turistickou kartu, kterou odevzdáte při výstupu. Žádné další poplatky či úplatky. Při odletu ze země se platí odletová taxa 30 USD. Pokud však v Chile jen přestupujete na jiné letadlo a máte palubní vstupenku odletovou taxu již neplatíte.
 
Mexiko
Pro vstup do země stačí platný cestovní pas a vyplnit turistickou kartu, kterou odevzdáte při výstupu. Žádné další poplatky či úplatky.
 
 
Cesta do Peru
 
Den odletu konečně přišel a my jsme se dostavili k odbavení na brněnské letišti. Vše probíhalo bez problému: odbavili jsme si zavazadla, palubní vstupenky jsme dostali do Amsterdamu s tím, že další nám dají tam na transfer desk. Nasedáme v pět hodin ráno ještě za tmy do letadla do Prahy a čekáme na odlet… a v tom se dozvídáme, že jsme kvůli mlze nedostali povolení do stratu a musíme vystoupit…. čekáme v hale brněnského letiště, čas pomalu ubíhá, rozednívá se… na brněnském letišti mezitím přistávají další letadla, která mířila do Prahy: Tel Aviv, Bejrút, Athény…. napočítali jsme tu celkem 12 letadel ČSA--- vypadá to tu jako nový přestupní uzel… do letadla opět na stupujeme v osm hodin   teprve v osm hodin jsme opět nasedáme do letadla, avšak odlet se stále odlétá… čekáme již v letadle až do desíti kdy konečně odlétáme z Brna… v době, kdy jsme měli již sedět v letadle z Amsterdamu do Limy…
Do Prahy jsme přilétli s 5-hodinovým zpožděním, podobně jako ostatní letadla. Na přepážce tranzit se domlouváme, co dále… můžeme letět další den nebo hned přes USA. To ovšem nepůjde, nemáme víza… Po chvilce nám nabízí další možnosti: přes Paříž nočním letem do Santiaga de Chile a ráno odtud do Limy… to bereme.. chceme tam být co nejdřív…
Letadlo do Paříže letí s hodinovým zpoždění, ale to nám nevadí, máme zde dost času… z Paříže letíme ve 23:15. Podařilo se nám dostat dokonce do salónku V.I.P, takže se na dlouhý let posilňujeme francouzským vínem… odlétáme včas a po 14,5-hodinovém letu přistáváme v Santiagu de Chile… Jelikož nemáme palubní vstupenky, jdeme hned na přepážku tranzit…. ale další zádrhel… společnost LAN, se kterou máme dále letět, nemá údajně dohodu s ČSA, takže nám letenky nechtějí uznat… pořád někam volají, něco hledají v počítači a řeší tak dlouho až nám letadlo do Limy uletělo… a jim to vůbec nevadí… co tu budeme dělat… ale pak někoho napadlo zavolat zástupce společnosti Air France, se kterou jsme přiletěli a který letenku potvrdil… Ale letadlo už bylo pryč, takže jsme dostali palubní vstupenky až na večerní let. Co dělat… podíváme se aspoň do Santiaga de Chile…. víza nepotřebujeme, takže to není problém… vyhrožují nám sice odletovou letištní taxou 30 USD (kterou po nás nakonec nikdo nechtěl), ale směle míříme do města…
Prohlížíme si město, kopečky okolo, vezeme se lanovkou na nejvyšší kopec v okolí, počasí super, zkrátka pěkný den… lepší než čekat na letišti… večer se vracíme na letiště a v devět večer odlétáme směr Lima… po čtyřhodinovém letu konečně přistáváme v Peru…. hurááááá konečně jsme tady….
 

Přílet a vstup do Peru

Je po půlnoci (hodinový posun času) a jsme na letišti…. fronta na vstup je nekonečně dlouhá… po všech procedurách dostáváme razítko do pasu a kolem jedné hodiny ráno jsme konečně v Peru… ale co dělat… přečkat na letišti není zrovna to pravé… není moc kde…. a po 48-hodinách na cestě bychom se rádi někde umyli a vyspali… vydávám se na obhlídku kolem letiště… je tu hotel za pouhých 348 USD/noc J … začínáme smlouvat s taxíkářem o ceně za dopravu do města a za hotel, kam nás doveze… nakonec se domlouváme, nasedáme do taxíku a míříme směr Lima…. přijíždíme k hotelu a kolem druhé hodiny ráno uleháme do postele….jsme unaveni takže hned usínáme a těšíme se na další den, kdy nám konečně začne dovolená….

 
 
Cesta do Pisca
 
ráno po probuzení se hned balíme a přesouváme se na autobusové nádraží, odkud odjíždí autobusy do Pisca. Pro rychlost volíme za 5 solů taxi. Cestou nám řidič povídá, jak je tu všude nebezpečno a že máme dávat pozor, aby měl taxík licenci. No asi něco pravdy na tom bude, ale teď ve dne to snad nebude tak zlé. Vystupujeme na nádraží a kupujeme lístky do Pisca. Autobus stojí 22 solů, což je vyšší cena než obvykle. Je to proto, že je neděle, cena v pondělí-sobota je jen 12 solů. Autobus vyjíždí téměř okamžitě a vydáváme se na cestu. Díky tomu, že je neděle, projíždíme celkem hladce Limou a jedeme po pobřeží Panamericaně na jih. Cesta je zajímavá, docela jiná krajina že u nás doma. Na pravé straně moře, na levé straně písek, skály, občas nějaká ta vesnička. Na kraji Limy jsou vidět chudinské čtvrtě, tento pohled nepatří k těm nejhezčím. Po čtyřhodinové cestě nás autobus vysazuje na odbočce na Pisco. Je to ještě 5 km, takže se musíme chytit colectivo. Cenu je potřeba usmlouvat, nakonec jedeme za stejnou cenu jako místní, tedy 1 sol. Po chvíli přijíždíme do Pisca, ubytováváme se v hostelu doporučeným průvodci a vydáváme se na obhlídku města a okolí.
 
Pisco
 
Pisco asi bývalo celkem pěkné přímořské městečko s plážemi a promenádou. Při příjezdu však spíše působí, že tady právě skončila občanská válka. Domy poničené, na ulicích není právě pořádek a celkově působí špinavě a nepřívětivě. Ale příčina je jinde. Před asi rokem tu bylo zemětřesení, které město poměrně poničilo. Některé stavby popisované průvodcem tak již nestojí. Jedná se např. o hostely, kostel a policejní stanici. Zvláště příběh kostela je dost smutný: v době zemětřesení zde bylo 200 lidí, kteří zemřeli pod padající klenbou. Z kostela tak zbyly pouze dvě věže. Na kraji města jsou pláže, kde se dá koupat (i když to není žádný luxus) a kam se dostanete nejlépe mototaxi. Údajně zde není právě bezpečno, takže běžte raději ve skupince. Pokud ovšem přijíždíte v době, kdy na pobřeží vládne mlha „garúa“ asi se stejně koupat nebudete.
Na náměstí je několik cestovek, odkud se dá pořídit výlet na Isla Balestas a NP Paracas. Oblíbená je kombinace těchto výletů na celý den, ráno Isla Balestas, odpoledne NP Paracas. Smlouvejte tvrdě a budete odměněni výraznou slevou. Nám se podařilo tuto kombinaci pořídit za 50 Sol/osobu. Ve které z cestovek výlety nakonec koupíte je vcelku jedno, všechny nabízí stejné služby a většinou se sejdete na jedné lodi. Koupit výlet až v Pacacasu v přístavu se moc nevyplatí, téměř nic neušetříte.
 
Isla Balestas + NP Paracas
 
Isla Balestas jsou někdy nazývány také Galapágy chudých. Ráno Vás vyzvedne sběrný minibus na náměstí nebo hostelu a doveze do přístavu Paracas, odkud se vyjíždí na tento výlet. Jezdí se na člunech pro cca 20 lidí. Před odjezdem vás ještě navléknou do plovacích vest. Dobré je mít také klobouk a opalovací krém, neboť sluneční svit je intenzivní a máte také ochranu proti případnému zásahu ptačím trusem. A že těch ptáků tam je J. Cesta vede nejprve kolem pobřeží, kde jsou vidět incké obrazce a asi za půl hodiny jízdy motorovým člunem se dostanete k souostroví, kde můžete pozorovat rozmanitou faunu. Ostrůvky se pomalu objíždí a tak máte dostatek času na pozorování a focení ptáků, tučňáků, lvounů atd. Ostrovy jsou pokryty guánem, což není nic jiného než ptačí trus. Tato surovina bývala kdysi hodně ceněna, dnes byste ovšem spíše ocenili, kdybyste ji necítili. Na ostrovy se vystoupat nedá, i když jsou zde vidět zbytky stavení. Po prohlídce se vracíte zpět do přístavu, celý výlet trvá 2-3 hodiny.
Z přístavu se většinou ihned pokračuje do NP Paracas. Jedná se o poušť, odkud jsou na pobřeží pěkné výhledy na moře a pláže. Jedna ze zastávek vede i k zátoce, kde se točil film „Planeta opic”. Po jízdě písčitými cestami plných prachu dojedete až k malému přístavu, kde se dělá asi hodinový přestávka. Strávit ji můžete buď v restauraci, my jsme však dali přednost koupání v osvěžující a nádherně čisté vodě. Následuje odjezd do Pisca, kde dojedete odpoledne. Odtud můžete pokračovat dále směr Ica a Nazca. Stačí nasednout do colectiva, dopravit se na křižovatku za město a de si stopnout nějaký autobus, který tu po Panamerikaně projíždí. Cesta do města Ica trvá asi hodinu.
 
Ica + oáza Huacachina
 
Ica je docela zajímavé příjemné městečko, ale zůstat tu déle nežli jednu noc asi nemá smysl. Ica je však základnou do blízké písečné oázy Huacachina. Nejlépe se sem dostanete taxíkem nebo pomocí kombic, které ovšem nejezdí příliš často. Uprostřed oázy je pěkné jezírko, které je obklopeno příjemně zelenými stromy a množstvím stavení. Jinak je všude okolo jen písek. Místo je centrem pro sand-boarding. Pokud tomuto sportu příliš neholdujete, stojí rozhodně zato vyjít si na některý z okolních kopečků a vidět oázu pěkně shora. Dá se tu i přespat. Z oázy pak vede cesta opět přes Icu do oblasti Mazda (3 hodiny).

 Nazca a obrazce v poušti

 
Obrazce v nazcé poušti jsou nezapomenutelným zážitkem z Peru. V poušti především kolem města Nazca je jich několik desítek a jsou vidět jen z ptačí perspektivy. Dodnes je velkou záhadou, kdo a proč je zde vytvořil a k čemu byli, když nejsou ze země vidět. Jako by snad naši předkové uměli létat? Či tu byla nějaká jiná civilizace. No historikové ani vědci se zatím neshodli takže se můžeme myslet co chceme a tato díla jen obdivovat.
První seznámení s obrazci je možné uskutečnit na rozhledně, které ležím přímo na Panamerikaně blízko měst Nazca. Jsou zde vidět asi tři obrazce v poušti. Bohužel samotná silnice přímo jeden z obrazců protíná. Docela necitlivý způsob přístupu k historii a památkám. Daleko lepší způsob než rozhledna je ale pohled na obrazce z letadla. Let si můžete objednat na místním letišti, půlhodinový let stojí asi 50 USD.
Létá se především malých letadlech typu Cessna pro 5 osob. Letadla létají většinou ráno a dopoledne, odpoledne bývají často nepříznivé větry bránícím bezpečnému letu. Před letem nejprve musíte sdělit svou váhu a podle toho vás posadí to letadla (aby se to na jednu stranu nenahýbaloJ). Je vcelku jedno, na které straně sedíte, pilot krouží tak, aby viděli všichni všechno. Letadlo se pěně naklání, v některých chvílích to vypadá spíše na akrobatický let. Poměrně hodně lidem je z těchto kreatur docela nevolno, proto pozor, co před jízdou sníte. Pohled na obrazce ale je nezapomenutelným zážitkem a rozhodně stojí zato. Osobně jsem byl unesen a myslím, že i všichni ostatní v letadle. Těžko se to popisuje, to se musí prožít J
V Nazce se toho ovšem k vidění více než jen obrazce. Kromě některé z mnoha výroben ruční keramiky můžete navštívit místní riuny a také místní akvadukty s důmyslnými tunely a zavlažovacím systémem. I samotné město a centrum jsou pěkné a rozhodně stojí za vidění.
Z Nazcy jsme se nočním autobusem (40 Sol) přesunuli do města Arequipa. Jízdenku doporučuji koupit co nejdříve, spoje bývají poměrně plné. Jezdí zde asi 3 společnosti mezi 21 a 24 hodinou. Jízda trvá asi 9 hodin.
 

Arequipa

 

Arequipa je druhým největším městem Peru. Nachází se v nadmořské výšce 2325 m a pro svou polohu bývá častým místem pro aklimatizaci při cestě od pobřeží směrem k jezeru Titicaca. Aklimatizaci určitě nepodceňujte a ve městě zůstaňte alespoň jeden den a jednu noc. Je to tak akorát na prohlídku města a okolí a vyhnete se tak nepříjemným problémům spojených s výškovou nemocí, kterou trpí mnoho návštěvníků, kteří jednou bez přestávky rovnou k jezeru Ticitaca nebo do hor.

Při pobytu můžete ve městě obdivovat nádhernou architekturu, kostely a katedrály. K poznání nejbližšího okolí se vyplatí okruh turistickým busem. Který odjíždí dvakrát denně (dopoledne a po pobědě) z Plaza de Armas (30 Sol). Tento bus vám ušetří spoustu času a zaveze vás na místa, kam byste se sami dost těžko dostávali (nehledě na nebezpečí v některých čtvrtích, kterými se projíždí).

Město Arequipa je dobrým východiskem k návštěvě Colca Caňonu. Existuje více možností, jak se tam dostat. Samozřejmě se dá jet linkovým autobusem na vlastní pěst a jen tak se toulat po okolí na 3-5 denním treku. Další možností je organizovaný výlet. Ten existuje ve variantě jednodenní a dvoudenní, případně vícedenní spojený s treky v údolí. Pokud vás netrápí čas, jednodenní rozhodně nedoporučuji. Na místě je toho k vidění opravdu dost a není dobré proběhnout všechna místa během pár minut. Navíc méně aklimatizovaní mohou mít problémy s výškovou nemocí.

Vzhledem k menším problémům s výškovou nemocí jsme zvolili dvoudenní variantu s tím, že se případně druhý den odpojíme a uděláme se trek do údolí. Zbývá ještě koupit „nejlevněji“ tento výlet v některé z místních cestovek, což také zabere určitý čas. Agentury nejdete v okolí Plaza de Armas.

 

Colca Caňon a Cruz del Condor

 

Ráno jsme vyrazili asi kolem osmé. V autobuse byla většina Peruánců, což mě potěšilo, zvolili jsme správnou skupinu :-). Cesta pomalu stoupá horami, kde se pasou jen vikuně až do nejvyššího místa cesty ve výšce cca 4500 m. Zde každý autobus dělá přestávku. Je zde opravdu nádherný výhled, ale taky pěkná zima. Ze sedla se prudce klesá do městečka Chivay. V okolních skalnatých kopcích je ukryto množství jeskyní a hrobek, kam se můžete podívat. Kousek jsou také horké termální prameny a vykoupání zde je moc příjemné.

Druhý den brzy ráno jsme se přesunuli po prašné cestě do místa Cruz del Condor. Je to místo, kde si v teplých proudech jen tak poletují kondoři. Je to skvostný pohled na tyto opeřence. Není už mnoho míst, kde se tito ptáci vyskytují. Pozorováním jsme strávili asi hodinu a nafotili spoustu fotek. Je zde také pěkný výhled do údolí, kam se dá sejít na dvoudenní trek, ovšem vzhledem k přetrvávajícím problémům s výškovou nemocí jsem tuto lákavou variantu zavrhli. Náš autobuse se pak s několika zastávkami vydal zpět do města Arequipa. My jsme se ovšem chtěli dostat do našeho dalšího cíle – Puna. Nechali jsme se tedy vysadit na křižovatce asi 80 km před Arequipou, kde jsme se chtěli stopnou nějakou dopravu do Puna. To se také asi po hodině za pomoci místní policie podařilo tak jsme seděli v autobuse směr Puno. Pozdě večer jsem pak přijeli do Puna. Autobusové nádraží je však kus od centra, ale všude kolem nádraží už čekají motorikové, kteří vás tam dovezou.

 

Puno a okolí

 

Puno je východiskem pro návštěvu oblasti jezera Titicaca a blízkého okolí. S ubytování není žádný problém, na turisty jsou tu zvyklí. Nacházíme se již v nadmořské výšce 3 800 m.n.m., takže se vypatí i určitá aklimatizace a odpočinek. Bohužel kombinace výškové nemoci a jiných problémů polovičce z nás nevyhnula, proto jsme se rozhodli zde zůstat zde celý den (2 noci.)

Samotné město s pěší zónou stojí za krátkou prohlídku, je zde i pár zajímavých kostelů, muzeí apod. Pěkný výhled je i z okolních kopečků a vyhlídek. Mohu doporučit například vyhlídku Cruz del Condór. Ale pozor, není to příliš bezpečná oblast, takže rozhodně ve dne a ve skupině. Nebezpečí je zde prý od mladých teenagerů, kteří zle loupí ve snaze obstarat si peníze na drogy.

Punu je také výchozí stanicí pro jízdu vlaku přes Juliacu do Cuzca. Na tuto cestu, která trvá 10 hodin, vyjíždí vlak třikrát týdně v osm hodin ráno. Je to jistě nádherná trať, ale připravte se, že nejlevnější jízdné stojí 143 USD (431 solů) !!!. Jízda autobusem vyjde na zlomek této ceny a cestou jedete většinou kolem tratě. Hold vlak už je zde jen jako turistická atrakce.

Za návštěvu kolem Puna pak stojí naleziště Sillustani. Žil zde kdysi národ, který kdysi ovládal jezero Titicaca. Hrobky rozeseté po kopcích jsou ve tvaru věží, z níž největší měří 12 m. Veřejná doprava až k nalezišti nejezdí příliš často a tak se časově vyplatí jet organizovaně minibusem s průvodce, který odjíždí po poledni s Puna (jízda cca hodinu, 30-35 solů vč. vstupného). Cestou zpátky se pak ještě zastavíte u některé z tradičních farem s prohlídkou.

Poblíž centra Puna je přístav, kde lze pořídit výlet na některý z otrovů. Nejpopulárnější jsou rákosové ostrova Urus, ale zajímavější je některý z tradičních ostrovů Taquile nebo Amantani. Zatímco první dva lze navštívit během jednoho dne, ostrov Amantani není tak často navštěvován a pobyt zde je vždy spojen s přespáním v místní rodině. To je určitě z hlediska poznání místního života zajímavější a tak jsem zvolili variantu: 1. den přes ostrov Urus na Amantani, 2. den přes Taquile zpět do Puna. Můžete se koupit výlet u některé z místní cestovek, ale obyvatel ostrova nejvíce podpoříte, když si výlet sem koupíte od jejich komunitní společnosti sídlící přímo v přístavu. Punské cestovou totiž ostrovany údajně berou dost na hůl. Odjíždí se ráno vždy v osm hodin.

 

Urus

rákosové rostliny

Amantani

další ostrov
sdssssss

přechod hranic

ruiny Bolivie

La Paz

okolí – hory
Copacabana
Isla del Sol

přechod ostrova, ubytování
Juliaca + okolí
Cuzco+okolí
posvátné údolí
Aguas Calientes

Aquas Calientes je výchozí místo pro návštěvu památek Machupiccu. Nevede sem žádná silnice a jedinou možností jak se sem dostat je vlak:-) Železnice zde také prakticky končí, dále vede už jen asi 2 km údolím k nově vybudované hydroelektrárně. Dřívě vedla trať ještě cca 80 km dále, ale záplavy tento úsek poškodily a nebyl již zprovozněn. 
Pokud na Machipiccu pojedete na jednodenní výlet z Cuzca, maximálně v této vesnici rychle přestoupíte z vlaku na autobus a zpět. Při celodenní návštěvě Machupiccu zde stávíte dvě noci. První noc přijedete pravděpodobně večerním vlakem, na který už na nádraží čekají naháněči z hostelů Rezervace ubytování dopředu není třeba, nabídek na nádraží je dost. Až se vrátíte druhý den večer z návštěvy Machupiccu, určitě navštivte místní horké termální prameny. Koupel v nich je opravdu příjemná. Ve vesnici je také dodtatek restaurací a barů. Pokud zde chcete nakupovat tak dejte pozor, ceny všeho (i poravin a pití) jsou zde vyšší než kdekolv jinde, údajně z důvodu vysokých nákladů na dopravu po železnici. Není to však nic proti tomu, co zaplatíte za láhev vody na nalezišti.
Machupiccu

Machupiccu je asi nejznámější a také nejnavštěvovanajěší památka v Peru a dost možná také v celé Jižní Americe.
Autobus, pěška / vstupné.hora limit 400 lidiček. voda 36 solů,
Cuzco
 
Let z Cusca do Limy
 
Kolem páté hodiny ráno jsme vstali a chystali se na místní letiště, odkud nám v som hodin letělo letadlo do Limy. Chvíli jsme přemýšleli, zda si vzít turisty používaný taxi či zvolit colectivo. Nakonec zvítězil dobrodružný duch a tak jsem se vydali na ulici, odkud jezdí colectiva směr letiště. Po chvilce čekání jsem se opravdu do jednoho nacpali a za 0,7 Sol/sobou jeli. Colectiva zastavují u letiště na ulici, ale je to prakticky hned vedle odbavovací haly. Odbavení proběhlo rychle v pořádku (nezapomeňte na odletovou taxu as 12 Sol, jinak vás nepustí). Měli jsme letět se společností Copa, kterou jsme neznali a tak jsme s napětím očekávali jaký stroj to vlastně přiletí. Jednosměrná letenka Cuzco-Lima nás přišla na 65 USD/osobu. Byli jsme mile překvapeni letadlem i servisem, letěl rok starý Airbus 319, který voněl novotou a servis byl také nadstandardní. Při délce letu jedna a čtvrt hodiny jsme dokonce dostali i snídani a pití. Výhled z okna je úžasný, můžete obdivovat nejprve Cuzco a později zasněžené vrcholy And, které působí opravdu majestátně.
Přílet do Limy byl naprosto v pohodě. Opět jsme přemýšleli, jak se dostat z letiště do města. Rozhodnutí bylo rychlé – místní autobus. I když se v průvodci tato možnost moc nedoporučuji (zvláště v noci), nezhledali jsme na ní nic špatného. Nejprve ovšem musíte najít východ z areálu letiště, zvabit se otravných taxikářů a pak se ocitnete na hlavní silnici, kde zastavují autobusy a minibusy. Zde ovšem bude potřebovat pomoc místních, neboť jen některé busy jedou do centra a nastoupit musíte opravdu rychle. S pomocí místních jsme nakonec do jednoho autobusu nastoupili a jeli. Cesta trvala asi hodinu a jízdné bylo 1,2 Solů/osobu.
 
Lima + archeologický komplex Pachamac
 
Ubytovani jsme byly v jednom hostelu téměř v centru Limy. Ceny jsou zde o něco vyšší než ve zbytku země, v porovnání s evropskými však stále nízké. Prohlídka města se dá zvládnout pěšky. Hlavní náměstí je Plaza de San Martin, kde je kromě katedrály také vládní palác střežený vládními vojáky. Vypadají opravdu nepřívětivě a na jejich pomoc jsou zde i obrněná vozidla. Kromě koloniálních kostelů stojí zahlédnutí také množství koloniálních staveb. Pokud je vašim hobby výroba šprků a korále, v okolí Plaza de San Martin naleznete skutečně ráj J je zde množství obchodů, kde za zlomkové ceny v porovnání s Evropou můžete nakupovat do sytosti J Kdo nemá rád korálky, může nastoupit na náměstí do výletního autobusu na kopec Cerro de San Cristobal (5 Sol, odjezd po naplnění), odkud je pěkný výhled na město. Projíždí se chudinskou čtvrtí, kde vás průvodce upozorní na nutnost zavření okének z důvodu bezpečnosti. Kromě samotné hory, kde je socha a opravu pěkný výhled na město, projedete ještě několika zajímavými místy s výkladem. Večer pak můžete strávit procházkou v okolí pěší zóny mezi náměstími a případně navštívit některý z černých barů.
Často navštěvovanou památku v okolí Limy je 31 km vzdálený archeologický komplex Pachamat. Jedná se o naleziště z období incké říše poblíž Tichého oceánu. Většina budou sice spíše připomíná hromady suti, návštěva tohoto poměrně rozsáhlého archeologického komplexu stojí zato. Dostanete se sem minibusem, který odjíždí z Avenidu Grau, cesta trvá necelou hodinu. Minibus jede do města Pachamac a vysadí vás na před městem poblíž vstupu do komplexu. Při cestě zpátky si nějaký minibus musíte stopnout, připravte se však na to, že po cestě bude pravděpodobně stát. Můžete se po cestě také stavit v moderní čtvrti Miraflores (mnoho turistů zde také z důvodu bezpečnosti také spí). Jedná se o moderní čtvrť se spoustou moderních obchodů, osobně mě však návštěva příliš nenadchla. Zpět do centra se pak můžete dostat některým z mnoha městských sutobusů
 

Odlet z Limy

Večer po setmění jsme se vydali směr letiště. Pro dopravu jsme zvolili colectivo, které je levné a odjíždí pár bloků od centra. Při pohledu na naše batohy nás nejprve nechtěli vzít, že prý zabíráme moc místa a oni by prodělali. Vyřešilo se to tak, že jsme zaplatili jako za 4 osoby (celkem 4 Soly) a jeli jsme. Při pohledu na počet nastupujících a vystupujících po cestě jsme uznali, že to vylo oboustranně férové. Asi po půlhodinové cestě nás colectivivo vysadilo na křižovatce u letiště, odkud jsme už hravě došli. Při odbavení jsme každý zaplatili 30,25 USD letištní taxu a po půlnoci jsme nastoupili se letadla společnosti Aeromexico směr Mexico city.
 

Mexiko city a cesta zpět do Prahy

V Mexico city jsme přistáli asi v sedm hodin ráno a náš navazující let odlétal až v šest hodin večer. Zpočátku jsme byli trošku zmateni, neboť jsme přistáli na novém terminálu letiště, ale brzy jsme se zorientovali a našli vstup do metra (je asi 4 bloky od východu, stanice Pantitlan). Metrem jsme jeli (bez přestupu) na autobusové nádraží Norte, odkud jsme si udělali výlet (cesta asi hodinu, 31 Pesos) na 55 km vzdálené mayské pyramidy Teotiacan. Pokud vás zajímají jiné tipy kam se podívat doporučuji náš cestopis o cestě do Mexika: http://www.volny.cz/zdja/mexico/mexico.htm.

Po návratu z pyramid jsme se vrátili na letiště, nastoupili do letadla směr Madrid a vydali se směr Evropa. Byla to báječná dovolená.
 

Náhledy fotografií ze složky 2008 peru

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Elon Musk was right: artifitial intelligence will make new WAR. The "XEvil" was released!

(MashaWep, 8. 12. 2017 9:11)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

XEvil will crash worldwide internet

(JuliezMox, 26. 11. 2017 19:26)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

Test, just a testTest, just a test

(soifebes, 6. 5. 2017 10:05)

Peru

(Dana, 23. 1. 2016 19:05)

Ahoj, prosim jak dlouho jste tam byli a v kterem obdobi?
Diky
Dana

Re: Peru

(Zdenek, 25. 1. 2016 18:42)

Ahoj, byli jsme necele asi tři tydny nškdy na zacátku května... to je takové meziobdobí, kdy je přiměřeně dobré počasí jak v nížině (u moře) tak i na horách Titicaca.

Re: Re: Peru

(Dana, 28. 1. 2016 23:47)

Ahoj, diky za info, my jedeme 14.4-2.5 tak snad to bude ok.
Mej se fajn
Dana

Peru

(Dana, 23. 1. 2016 19:06)

Ahoj, prosim jak dlouho jste tam byli a v kterem obdobi?
Diky
Dana